Domácí měření využívaná v kardiovaskulární prevenci

Co je prevence kardiovaskulárních onemocnění a kdy bychom se jí měli věnovat, bylo tématem předešlého článku. Nyní se zaměříme na to, co si můžeme v rámci kardiovaskulární prevence změřit sami (doma).
Jak již bylo řečeno, existují rizikové faktory aterosklerózy, které dělíme na ovlivnitelné a neovlivnitelné. Měření, která můžeme využít ke kardiovaskulární prevenci, se vztahují k těm ovlivnitelným rizikovým faktorům.

Jedním z nejzákladnějších měření, která má každý v domácím prostředí k dispozici, je měření BMI (body mass indexu). Je to poměr výšky a hmotnosti. Ten získáme vydělením naší hmotnosti v kilogramech výškou v metrech na druhou. (BMI = hmotnost /kg/ : výška /m²/ ). Tento poměr výšky a hmotnosti vyjadřuje jedním číslem, zda je naše hmotnost v pásmu normy, nadváhy či obezity. Normální hmotnost je u dospělého člověka dána hranicí BMI do 24,9 kg/m², nadváha 25-29,9 kg/m² a obezitě hovoříme při BMI 30 kg/m² a více.
Pomocným měřením při hodnocení nadváhy a obezity je obvod pasu. Ten se měří v místě mezi boky a dolním okrajem hrudníku tam, kde je obvod nejužší. Obvykle to bývá v úrovni pupku a metr by měl být veden vodorovně se zemí. K tomuto měření se používá obvyklý krejčovský metr. Za obezitu s uložením velké části tuku v oblasti břicha (tzv. centrální obezitu) je považována obezita s obvodem pasu u muže nad 102 cm a u ženy nad 88 cm. Pacient s obezitou centrálního typu má větší riziko kardiovaskulárních onemocnění než obézní pacient, který obezitu centrálního typu nemá. Pro přiblížení se někdy využívá popisných termínů obezita typu jablko (centrální, rizikovější) a obezita typu hruška.

Dále následují měření, která jsou v domácím prostředí poměrně běžná, ale vyžadují již určité přístrojové vybavení.

Krevní tlak je veličinou, kterou můžeme v domácím prostředí měřit buď manuálně rtuťovým tonometrem, nebo digitálně pomocí automatického přístroje. Manuální měření rtuťovým tonometrem za pomoci fonendoskopu vyžaduje asistenci druhé osoby, která hodnotu změří poslechem ozev. K digitálnímu měření lze využít běžně dostupné automatické tonometry, které zvládne užívat i jedna osoba samostatně. K měření je vhodné používat ověřené (validizované) přístroje, jejichž nejúplnější seznam lze získat na webové stránce http://www.dableducational.org/sphygmomanometers/devices_2_sbpm.html#ArmTable

Přesnost měření zásadně ovlivní použití manžety na paži (nikoli na zápěstí), měření po 5 minutách setrvání vsedě v klidu a dodržení dalších podmínek měření.

• Před měřením tlaku krve alespoň 5 minut vsedě odpočívejte.
• Nejméně 30 minut před měřením NEKUŘTE a NEPIJTE ALKOHOL.
• TK si měřte vsedě s opřenými zády, s podepřenou paží, která by měla být na úrovni srdce, obě nohy mějte na zemi (nezkřížené). Během měření nemluvte a nehýbejte se.
• TK měřte vždy na stejné paži.
• Vyhrňte si rukáv – nikdy nedávejte manžetu přes oblečení. Na paži si dejte manžetu tonometru, okraj manžety by měl končit zhruba 2 centimetry nad loketní jamkou. Mezi manžetou a paží by měl být prostor maximálně na jeden prst. Předloktí mějte volně opřené o stůl tak, aby manžeta byla v úrovni srdce.

(převzato z www.hypertension.cz)

Krevní tlak změřený v domácím prostředí hodnotíme jako:

kategorie	systolický / diastolický tlak v mmHg
optimální	˂ 120 / ˂ 80
normální	˂ 135 / ˂ 85
zvýšený	≥ 135 / ≥ 85

Z krve se běžně v laboratorních podmínkách stanovuje hodnota krevního cukru tedy glykémie. To je jedna z hodnot, kterou lze běžně měřit i v domácích podmínkách za pomoci kalibrovaného osobního glukometru s proužky. Měření se provádí na proužku z kapky krve získané píchnutím do bříška prstu. Glukometr mají k dispozici pacienti s cukrovkou, kteří si tak mohou monitorovat hladiny krevního cukru a dle výsledku aktuálně upravovat léčbu inzulinem. U diabetiků je při měření glykémie v domácím prostředí za optimální považována hodnota 4,0 – 6,0 mmol/l nalačno a 5,0 – 7,5 mmol/l po jídle. Za normální glykémii u zdravého člověka je považována hodnota mezi 3,9 a 5,5 mmol/l z žilní krve.

Na trhu jsou již k dispozici přístroje měřící v domácím prostředí pomocí proužků i cholesterol tzv. cholesterolmetry. Mohou být také kombinovány s glukometry v jednom přístroji. Měření pomocí těchto přístrojů je však vždy orientační a je potřeba naměřené hodnoty ověřit standardizovaným odběrem a vyšetřením v laboratorních podmínkách ze žilní krve na lačno.

Veškerá domácí měření dostupných hodnot rizikových faktorů aterosklerózy mají menší výpovědní hodnotu než měření v laboratorních podmínkách. Výsledky těchto vyšetření ale slouží k dlouhodobému posouzení vývoje dané hodnoty. Zásadní jsou výsledky měření získané u lékaře standardními postupy a metodami. Domácí monitorování nikdy nemůže nahradit preventivní prohlídky u lékaře, jak z pohledu šíře možných vyšetření, tak z pohledu jejich kvality provedení a důvěryhodnosti.

Autoři: MUDr. Martina Vaclová, Ph.D., Doc. MUDr. Michal Vrablík, 3. interní klinika 1. LF UK Praha

Publikováno: 1. 4. 2015

 

Kdy se mám začít zajímat o své kardiovaskulární riziko aneb proč bych měl jít na preventivní prohlídku za tímto účelem?

Každého z nás dříve či později napadají myšlenky: Jak je na tom mé zdraví? Jak to udělat, aby mi dlouho vydrželo? U někoho zůstávají tyto otázky pouze v rovině teoretické. U jiného vedou k pátrání po dostupnosti různých vyšetření, například po komplexních klinických vyšetřeních či hůře po genetických vyšetřeních, ze kterých se vyvozuje pravděpodobnost vzniku konkrétních onemocnění jako je například cukrovka, srdeční infarkt, mozková mrtvice či některá nádorová onemocnění. Tato vyšetření nejsou příliš spolehlivá, nemluvě o tom, že nebývají levná.

Velká část pacientů, kteří klinické vyšetření tohoto typu podstoupí, si však neuvědomuje, že mají své limity. Především se jedná o jedno vyšetření, tedy nelze se spolehnout, že bychom odhalili všechna rizika vznikající v průběhu života. U genetických vyšetření je dále problém s tím, že podstatnou část našich rizik představuje kombinace našich genů s vlivy vnějšího prostředí. Sama genetická informace nemusí rizika předurčovat přesně.

Jak tedy postupovat, pokud mi mé vlastní zdraví není lhostejné? Jako první vhodné opatření se nabízí využívat pravidelné preventivní prohlídky u praktického lékaře. Přestože se tato rada může zdát banální, je velmi důležitá. Preventivní prohlídky u praktického lékaře jsou zacíleny na nejčastější onemocnění a jejich rizikové faktory. Prohlídky se provádějí v pravidelných časových intervalech tak, aby pokryly nejčastější období vzniku těchto onemocnění a jejich rizikových faktorů. A tak mají velkou šanci odhalit zdravotní problém ještě v době, kdy sice je přítomno onemocnění nebo rizikové faktory pro ně, ale poškození není trvalé a lze ho zvrátit. Tedy úplně se uzdravit či výrazně zlepšit ať už změnou životního stylu nebo léčbou medikamentózní.

V dnešní době klademe velký důraz na prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Tedy v prvé řadě bychom měli vědět, co se pod tímto pojmem skrývá. Jedná se o pojmenování skupiny onemocnění srdce a cévního systému projevující se například jako srdeční infarkt, mozková mrtvice anebo uzavírání cév na končetinách. Neovlivnitelnými rizikovými faktory pro tato onemocnění jsou věk, přítomnost oběhového onemocnění u příbuzných a mužské pohlaví. Dále známe řadu ovlivnitelných rizikových faktorů, mezi které patří kouření, vysoká hladina cholesterolu, vysoký krevní tlak, cukrovka, nadváha či obezita a další. Každý z nás pro sebe a své zdraví může udělat opravdu hodně. V prvé řadě to znamená znát, tedy nechat si vyšetřit a aktivně se zajímat o hodnoty rizikových faktorů, které můžeme ovlivnit. Dále nejen znát konkrétní hodnotu, ale také vědět, zda je v normě, nebo zvýšená. V druhé řadě nastupuje rozhodnutí a odhodlání, takové rizikové faktory příznivě ovlivnit. Málokdo z nás má svědomí čisté a může si zodpovědně říci, já nemohu zlepšit nic: nekouřím, nadváhu nemám, hladiny cholesterolu i krevního cukru mám příznivé a krevní tlak také. A i takový člověk může ještě zvýšit pravidelnou sportovní aktivitu, která je prospěšná nejen pro zdraví fyzické, ale i psychické.

Dalším důležitým prvkem snahy o zachování zdraví je bdělost. Každý z nás může mít v průběhu života obtíže, které pokud se vyskytnou, mohou znamenat přítomnost nemoci. V takovém případě je nezbytné urychleně navštívit lékaře. Každá změna ve zdravotním stavu je důležitá. Ve vztahu ke kardiovaskulárním onemocněním jsou to především příznaky, jako je bolest nebo tlak na hrudi, bušení srdce či vnímání nepravidelnosti srdečního rytmu, pocit dušnosti, náhlá bolest hlavy či náhlé změny v hybnosti končetin, poruchy zraku, sluchu či myšlení a paměti.

Závěrem můžeme tedy odpovědět na otázku v nadpisu: Kdy se mám začít zajímat o své kardiovaskulární riziko? Odpovědí je právě teď. Nikdy není pozdě, a čím dříve začneme, tím lépe pro nás. Odměnou za celoživotní péči o naše zdraví bude, pokud se nám onemocnění vyhnou a my nebudeme nikdy muset použít své znalosti jejich akutních příznaků.

Autoři: MUDr. Martina Vaclová, Ph.D., Doc. MUDr. Michal Vrablík, 3. interní klinika 1. LF UK Praha

Publikováno: 30.1.2015

Partner: